§ 16
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi
zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci
a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty,
o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného
postupu v zaměstnání.
(2) V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace.
Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální
obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci
a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon.
(3) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy
pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným
požadavkem nezbytným pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou
musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž
nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo
vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke
skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu.