§ 69
(1) Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li
s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební
době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu
písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr
trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy
nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného
výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání,
až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy
dojde k platnému skončení pracovního poměru.
(2) Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec
neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí,
pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně jinak, že jeho pracovní
poměr skončil dohodou,
a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,
b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době,
dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit; v těchto případech
má zaměstnanec právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného
výdělku za dobu výpovědní doby.