§ 206
(1) Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat
zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak zaměstnanec uvědomí
zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez
zbytečného průtahu.
(2) Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli.
Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby
povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost.
(3) Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nepřísluší, jestliže neomluveně
zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto
pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného
důvodu včas nevrátí do práce. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých
směn se sčítají.
(4) Jestliže je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn
pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická
osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu
byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec
v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo platu, která
byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou
osobou nedohodl na upuštění od úhrady.
(5) Podle odstavce 4 se hradí náhrada mzdy nebo platu, kterou uvolňující
zaměstnavatel poskytl podle tohoto zákona (§ 351 až 362); neuhrazuje
se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem.