§ 377
Náhrada nákladů na výživu pozůstalých
(1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým
zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat,
a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního
měsíce,
kdy by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku.
(2) Náhrada nákladů podle odstavce 1 přísluší pozůstalým ve výši 50
% průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud
výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, a 80 % tohoto
průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat
více osobám. Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný
pozůstalým. K případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží.
(3) Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se vychází z
průměrného výdělku zemřelého zaměstnance; náhrada nákladů na výživu
všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by příslušela
zemřelému zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku podle § 371, a nesmí
být poskytována déle, než by příslušela zemřelému zaměstnanci podle
§ 371 odst. 6.