§ 223
(1) Nepracoval-li zaměstnanec, který splnil podmínku stanovenou v
§ 212 odst. 1, v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje,
pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon
práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto
zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších
21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu.
Dovolenou vyčerpanou podle § 217 odst. 5 před nástupem rodičovské dovolené
není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.
(2) Krátí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou za neomluveně zameškanou
směnu (pracovní den), může mu dovolenou krátit o 1 až 3 dny; neomluvená
zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat.
(3) Při krácení dovolené podle odstavců 1 a 2 musí být zaměstnanci,
jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní
rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.
(4) Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody,
se za každých 21 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za
kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu,
došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec
obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno
jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo
že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.
(5) Dovolená za odpracované dny a dodatková dovolená se může krátit
pouze z důvodů uvedených v odstavci 2.
(6) Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce,
se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce.