§ 19
(1) Neplatný je právní úkon, kterým se zaměstnanec předem vzdává svých
práv.
(2) Neplatnost právního úkonu nemůže být zaměstnanci na újmu, pokud
neplatnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li zaměstnanci následkem
takového neplatného právního úkonu škoda, je zaměstnavatel povinen
ji nahradit.
(3) Právní úkon, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného
orgánu, je neplatný, jen stanoví-li to výslovně tento zákon, popřípadě
zvláštní zákon. Požaduje-li tento zákon, aby právní úkon byl s příslušným
orgánem pouze projednán, není právní úkon neplatný, i když k tomuto
projednání nedošlo.