§ 209
(1) O jinou překážku v práci na straně jiného zaměstnavatele, než
uvedeného v § 109 odst. 3, jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže
přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu
dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím
poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost).
(2) Upraví-li v případech podle odstavce 1 dohoda mezi zaměstnavatelem
a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší
zaměstnanci, může náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku.
(3) Zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, má v případech
podle odstavce 1 právo podat návrh, aby úřad práce rozhodl na základě
podkladů zaměstnavatele o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování
náhrady mzdy v nižší částce. Jestliže úřad práce o existenci důvodů
částečné nezaměstnanosti rozhodne, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy
ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce v rozhodnutí
určí, nejdéle však po dobu 1 roku.