Na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti
zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou
práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje tento zákon
s tím, že
a) se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani
přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada
mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (§ 199
odst. 2) nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle § 192; pro účely
poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 platí pro tohoto zaměstnance
stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro
tento účel povinen určit,
c) mu nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas
ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.