Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště
jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se
považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se
zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku
způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, poskytne mu zaměstnavatel náhradu
mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.