§ 386
(1) Zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna
nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo
při výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na
dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy
měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada
za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat,
že postižený by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z
odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tím nejsou dotčena.
(2) Utrpí-li pracovní úraz nebo byla-li zjištěna nemoc z povolání
u poživatele starobního nebo invalidního důchodu, přísluší mu náhrada
za ztrátu na výdělku po dobu, pokud nepřestal být zaměstnán z důvodů,
které nesouvisí s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání; nepracuje-li
z důvodů, které souvisí s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu, po kterou by vzhledem
ke svému zdravotnímu stavu před pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
mohl pracovat. Ustanovení § 371 odst. 6 platí i zde.