§ 199
(1) Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky
v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel
povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno
a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce
2. Náhrada mzdy nebo platu se poskytne ve výši průměrného výdělku.
(2) Vláda stanoví nařízením okruh překážek v práci podle odstavce
1, rozsah pracovního volna, případy, ve kterých se poskytuje náhrada
mzdy nebo platu, včetně případného spolurozhodování odborové organizace
o vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance, a to i vůči zaměstnancům,
kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých
podmínek pro něj vykonávají práce v pracovní době, kterou si sami rozvrhují
(§ 317).
(3) Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno za účelem
vyslání národního experta69) do instituce Evropské
unie, do jiné mezinárodní vládní organizace, do mírové nebo záchranné
operace anebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí, přísluší zaměstnanci
náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. O poskytnutí pracovního
volna zaměstnavatel vydá zaměstnanci písemné potvrzení, v němž uvede
údaj o délce trvání pracovního volna. Délka takto poskytnutého pracovního
volna nesmí přesáhnout dobu 4 let.