(1) Vlastník je povinen strpět, aby ve stavu nouze nebo
v naléhavém veřejném zájmu byla na nezbytnou dobu v nezbytné míře
a za náhradu použita jeho věc, nelze-li dosáhnout účelu jinak.
(2) Ve veřejném zájmu lze věc vyvlastnit nebo vlastnické
právo omezit, nelze-li dosáhnout účelu jinak, a to jen na základě
zákona, jen pro tento účel a za náhradu.