(1) Musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným
obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení
záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.
(2) S předmětem bezdůvodného obohacení musí být vydány
i užitky z něho, pokud ten, kdo obohacení získal, nejednal v dobré
víře.
(3) Ten, kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo
na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil.