(1) Jestliže zástavní věřitel (podzástavce) předá zastavenou
movitou věc, kterou má u sebe, podzástavnímu věřiteli, nezbavuje
se tím odpovědnosti za plnění povinností jejímu zástavci.
(2) Není-li splatná pohledávka, která je zajištěna
podzástavním právem, včas splněna, může podzástavní věřitel
uplatnit uspokojení ze zástavy místo zástavního věřitele
(podzástavce).
(3) Na podzástavní právo se použijí ustanovení o zástavním
právu přiměřeně.