(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní
činností.
(2) Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena
a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při
činnosti,
b) fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu
na okolí,
c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je
způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně
ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti.
(3) Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí,
jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí
nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného.