§ 138
Zajištění důkazu
(1) Před zahájením řízení lze z moci úřední nebo na
požádání toho, kdo by byl účastníkem, zajistit důkaz, je-li důvodná obava, že
později jej nebude možno provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi, a jestliže
lze důvodně předpokládat, že provedení tohoto důkazu může podstatně ovlivnit
řešení otázky, která bude předmětem rozhodování. O zajištění důkazu vydá
správní orgán usnesení, které se oznamuje osobám, jichž se přímo dotýká.
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze usnesení oznámit i dodatečně s výjimkou
oznámení osobám, které musí při provádění úkonu poskytnout osobní
součinnost.
(2) K zajištění důkazu je příslušný ten správní orgán,
který by byl příslušný k řízení, nebo správní orgán, v jehož obvodu je ohrožený
důkazní prostředek. Při zajišťování důkazu musí být přítomen ten, kdo může být
oprávněnou úřední osobou.
(3) Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, mají ti, kdo by byli
účastníky a jsou správnímu orgánu známi, nebo jejich zástupci či zmocněnci
právo být přítomni u zajištění důkazu a vyjádřit se k němu; o tom je správní
orgán vyrozumí.
(4) O zajištění důkazu se sepisuje protokol. Provedení
důkazu tímto protokolem se řídí ustanovením § 53 odst. 6. Nelze-li zajistit
samotnou listinu, pořídí se její kopie, kterou správní orgán opatří ověřovací
doložkou. Má-li být zajištěn důkaz znaleckým posudkem, je postup před zahájením
řízení omezen na ustanovení znalce s tím, že znalecký posudek bude čten,
popřípadě znalec vyslechnut až v průběhu řízení.