§ 82
(1) Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí,
jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění
rozhodnutí je nepřípustné.
(2) Odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2
a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu
ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost
rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém
rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého
rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden
stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis.
Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na
náklady účastníka.
(3) Pokud odvolání směřuje jen proti některému výroku
rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku, které netvoří nedílný celek
s ostatními, a pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků,
nabývá zbytek výrokové části právní moci, umožňuje-li to povaha
věci.
(4) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových
důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne
jen
tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit
dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním
stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním.