§ 266
(1) Projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby,
jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel
být znám.
(2) V případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle
odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla
přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy
používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla
v tomto styku přikládá.
(3) Při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme
náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání
o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i
následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí.
(4) Projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý
výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v
jednání tohoto výrazu použila.
(5) Je-li podle této části zákona rozhodné sídlo, místo
podnikání, místo závodu nebo provozovny anebo bydliště strany smlouvy, je
rozhodné místo, které je ve smlouvě uvedeno, dokud změna není oznámena druhé
straně.