(1) Při určení práv a povinností ze závazkového vztahu se
přihlíží i k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně v příslušném obchodním
odvětví, pokud nejsou v rozporu s obsahem smlouvy nebo se zákonem.
(2) Obchodní zvyklosti, ke kterým se má přihlížet podle
smlouvy, se použijí před těmi ustanoveními tohoto zákona, jež nemají donucující
povahu.