§ 75
(1) Bez zbytečného odkladu po provedení všech úkonů
nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace
s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku, jenž vyplyne z likvidace
(likvidační zůstatek), mezi společníky, a předloží ji společníkům nebo orgánu k
tomu příslušnému ke schválení (dále jen "návrh rozdělení likvidačního
zůstatku"). Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku sestaví
likvidátor účetní závěrku. Neschválení návrhu na rozdělení likvidačního
zůstatku nebrání výmazu společnosti z obchodního rejstříku.
(2) Každý společník, který s návrhem rozdělení
likvidačního zůstatku nesouhlasí, se může domáhat, aby soud přezkoumal výši
podílu na likvidačním zůstatku, který má podle návrhu rozdělení likvidačního
zůstatku obdržet. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy byl
návrh na rozdělení likvidačního zůstatku projednán, zaniká. Soudní rozhodnutí,
kterým soud přezkoumal výši podílu společníka na likvidačním zůstatku, je pro
společnost co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním
společníkům.
(3) Společníkům nelze poskytnout plnění z důvodů
jejich práva na podíl na likvidačním zůstatku, a to ani ve formě zálohy, dříve,
než jsou uspokojeny nároky všech známých věřitelů společnosti, kteří včas
přihlásili své pohledávky. Před uplynutím lhůty podle odstavce 2 nemůže být
poskytnuto žádné plnění z důvodu rozdělování podílu na likvidačním
zůstatku.
(4) Je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě
splatná, lze rozdělit likvidační zůstatek, jen byla-li věřiteli poskytnuta
odpovídající jistota.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužije v
případě, že došlo ke zrušení společnosti podle § 68 odst. 3 písm. f) a společnost má
pouze majetek, který nepostačuje k úhradě všech závazků. V takovém případě
zpeněží likvidátor majetek společnosti a z výtěžku prodeje uhradí nejprve
náklady likvidace, dále uspokojí mzdové nároky zaměstnanců a poté pohledávky
ostatních věřitelů podle pořadí jejich splatnosti. Není-li možné uspokojit
pohledávky stejného pořadí v plné výši, uhradí se poměrně. Nepodaří-li se
likvidátorovi v přiměřené době majetek zpeněžit, nabídne jej věřitelům k úhradě
dluhů podle pořadí jejich pohledávek. Pokud věřitelé odmítnou převzít majetek k
úhradě dluhu, přechází tento majetek dnem výmazu společnosti z obchodního
rejstříku na stát.
(6) O způsobu naložení s majetkem podle odstavce 5
sestaví likvidátor zprávu, ve které uvede zejména, jakého výtěžku z prodeje
majetku bylo dosaženo, jaký majetek nebyl zpeněžen a zda byl převzat věřiteli k
úhradě dluhu či nikoliv, jací věřitelé a v jaké výši byli uspokojeni a kteří
věřitelé uspokojeni nebyli, popřípadě jaký majetek přejde na stát výmazem
společnosti z obchodního rejstříku (zpráva o naložení s majetkem). Zprávu o
naložení s majetkem předloží společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke
schválení. Neschválení zprávy nebrání výmazu společnosti z obchodního
rejstříku. Ke dni zpracování zprávy o naložení s majetkem sestaví likvidátor
účetní závěrku.