• « Hlavní menu
  • « Zákon o životním a existenčním minimu
  • přehled paragrafů (článků):
  • § 1 – Předmět úpravy
  • § 2 – Životní minimum jednotlivce
  • § 3 – Pokud je osoba pro účely tohoto...
  • § 4 – Společně se pro účely tohoto zá...
  • § 5 – Existenční minimum
  • § 6 – Pro posouzení toho, zda příjem ...
  • § 7 – Za započitatelné příjmy se pro ...
  • § 8 – Způsob zápočtu příjmů z podniká...
  • § 9 – Zvýšení částek životního a exis...
  • § 10 – Přechodné ustanovení
  • § 11 – Zrušovací ustanovení
  • § 12 – Účinnost

Zákon o životním a existenčním minimu paragraf § 4

§ 4
(1) Společně se pro účely tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak, posuzují
a) rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
b) manželé nebo partneři podle zvláštního právního předpisu2a); za partnera se pro účely tohoto zákona považuje také partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud tyto právní předpisy upravují vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery,
c) rodiče a
1. nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené,
2. zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami podle písmene b) nebo d),
d) jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které písemně prohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby3)
(2) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení.
(3) Pokud bylo nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, neposuzuje se společně s druhým rodičem, nestanoví-li tento zákon jinak. V případě svěření dítěte do společné nebo střídavé péče rodičů se dítě posuzuje společně s tím rodičem, se kterým má být posuzováno podle souhlasného prohlášení rodičů. Rodiče mohou měnit toto prohlášení nejdříve po uplynutí kalendářního měsíce. Společně s nezaopatřeným dítětem se posuzuje pro účely tohoto zákona vždy rodič, který prohlašuje pro účely zvláštního právního předpisu4), že spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby3).
(4) Za rodiče se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, které bylo nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; v tomto případě není dítě posuzováno společně se svým rodičem. Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje
a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné osoby než rodiče5),
b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte6),
c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně- -právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu 3 měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení7),
d) rozhodnutí soudu o ustanovení osoby poručníkem8) ,
e) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu9),
f) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, podle zvláštního právního předpisu10),
g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě11)
(5) Nezaopatřené dítě se neposuzuje společně s rodiči, pokud je na základě rozhodnutí příslušného orgánu v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.
(6) Pokud společně užívají byt osoby, které lze společně posuzovat v rámci dvou nebo více okruhů společně posuzovaných osob, má přednost společné posuzování rodičů a nezaopatřených dětí; v ostatních případech se okruh společně posuzovaných osob stanoví podle jejich souhlasného prohlášení. Osamělý rodič společně užívající byt se svými rodiči se však posuzuje i s dítětem společně s rodiči.
(7) Společně posuzovanými osobami podle odstavce 1 jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních, jakož i z důvodu dlouhodobého výkonu dobrovolnické služby, zdržují mimo byt, který užívají k bydlení.
(8) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se v kalendářním měsíci nepovažuje za osobu společně posuzovanou, pokud tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc; to neplatí, jde-li o společné posuzování matek s dětmi, které mají ve své osobní péči v době výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody.
2a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 115 občanského zákoníku.
4) Například § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
5) § 45 zákona o rodině.
6) § 63 a 74 zákona o rodině.
7) § 69 zákona o rodině.
8) § 78 zákona o rodině.
9) § 45a zákona o rodině.
10) § 45b odst. 2 zákona o rodině
11) § 76a občanského soudního řádu..

Předchozí paragraf

Zákon o životním a existenčním minimu paragraf § 3

(1) Pokud je osoba pro účely tohoto zákona posuzována společně s jinými osobami (§ 4

Následující paragraf

Zákon o životním a existenčním minimu paragraf § 5

Existenční minimum


© 2017 Sbírka Zákonů