(1) Správce je z výkonu své funkce vyloučen, jestliže
se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu
důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2) O tom, zda je správce vyloučen, rozhodne soud; před
rozhodnutím si zpravidla vyžádá vyjádření správce. Proti jeho usnesení není
přípustný opravný prostředek.
(3) Rozhodne-li soud, že správce je ze své funkce
vyloučen, současně jej zprostí funkce a ustanoví nového správce.