§ 157
(1) Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení
rozsudku se po slovech "Jménem republiky" uvede označení soudu, jména a
příjmení soudců a přísedících, přesné označení účastníků a jejich zástupců,
účast státního zastupitelství a Úřadu pro zastupování státu ve věcech
majetkových, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení
o
tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu
řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, poučení o možnosti
výkonu rozhodnutí a den a místo vyhlášení. Je-li to možné, uvede se v označení
účastníků též jejich datum narození (identifikační číslo).
(2) Není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění
rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak
se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží,
které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá
skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč
neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc
posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy
účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo
přesvědčivé.
(3) V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro
zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které
rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.
(4) V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání
přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud
uvede pouze předmět řízení,
závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.