(2) Obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li
nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek patřící do společného jmění
manželů nebo který se považuje za součást společného jmění manželů (§ 262a
odst. 1), avšak vymáhaný závazek vznikl za
trvání manželství jen jednomu z manželů při používání majetku, který
a) podle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného
rozsahu společného jmění manželů nebo podle smlouvy o vyhrazení vzniku
společného jmění ke dni zániku manželství79) nepatřil
do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané
pohledávky znám obsah smlouvy,
b) náležel výhradně povinnému proto, že jej nabyl
před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného
majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví
před
uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního
vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní
potřebě.