§ 37
(1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb
dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče.
(2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející podle
odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima
dítěte a koeficientu 1,40; jde-li o nezaopatřené dítě, použije se
koeficient 2,30.
(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle
odstavce 2 se částka životního minima dítěte násobí, jde-li o dítě
a) dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,35,
b) dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,90,
c) dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 3,10.
(4) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte
nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu
(zařízení)
pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4
věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného
orgánu o
svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 11) nebo
v péči osoby uvedené v § 7 odst. 12.
(5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle
odstavce 1 se vyplácí pěstounovi.