§ 54
(1) Nedošlo-li k určení otcovství podle předchozích
ustanovení, může dítě, matka i muž, který o sobě tvrdí, že je
otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud.
(2) Za otce se považuje muž, který s matkou dítěte souložil
v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto osmdesát
a více než tři sta dnů, pokud jeho otcovství závažné okolnosti
nevylučují.
(3) Je-li dítě počato umělým oplodněním ženy z asistované reprodukce
podle zvláštního právního předpisu7b), považuje se za otce muž, který
dal k umělému oplodnění ženy podle tohoto zvláštního právního předpisu
souhlas, pokud by se neprokázalo, že žena otěhotněla jinak.