§ 32
(1) Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři
roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni
odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody
zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení
(oznámení) zrušovacího rozhodnutí.
(2) Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy
poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým
byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
(3) Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí
za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové
újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost,
se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková
újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí
nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve
než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu
postupu došlo.