§ 58
Zaměstnanecké dílo
(1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým
jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor
vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících
z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo
z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké
dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce
postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje
při prodeji podniku nebo jeho části.
(2) Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn
vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá
právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.
(3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva
k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má
autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek
udělil licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný
důvod k jejímu odmítnutí.
(4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu
zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva
k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke
zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným
dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl
zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je
sjednáno jinak.
(5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli
svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ,
že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí,
jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec
dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele.
(6) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla
vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu,
jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi
zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití
práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení
takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na díla uvedená
v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují,
ledaže je sjednáno jinak.
(7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická
díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká
díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se
v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se
na tato díla nevztahuje.
(8) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají
skončením právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle
odstavce 7 nedotčena.
(9) V případě agenturního zaměstnání4d) se pro účely tohoto ustanovení
za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury
práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní
činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto
jinak.
(10) Ustanovení odstavců 1 až 6 a odstavce 8 platí obdobně pro díla
vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi společností
a autorem, který je statutárním orgánem nebo členem statutárního či
jiného orgánu společnosti anebo společníkem veřejné obchodní společnosti
či komplementářem komanditní společnosti4e); obchodní společnost se
v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Předchozí věta se použije
obdobně i u jiných právnických osob a autorů, kteří jsou jejich orgány
či členy orgánů. Ustanovení § 61 se na díla vzniklá podle tohoto odstavce
nevztahuje.